I reče mi: Učiniću te da narasteš i namnožiš se; i učiniću od tebe mnoštvo naroda, i daću zemlju ovu semenu tvom nakon tebe da je njihova do veka.
A řekl ke mně: Aj, já rozplodím tě a rozmnožím tebe, a učiním tě v zástupy lidí; dám také zemi tuto semeni tvému po tobě za dědictví věčné.
I reče mi Gospod: Gledaj, počeh predavati tebi Siona i zemlju njegovu; počni uzimati zemlju njegovu da je naslediš.
(Nebo řekl mi byl Hospodin: Aj, již jsem počal v moc dávati tobě Seona i zemi jeho; začniž jí vládnouti, abys dědičně obdržel zemi jeho.)
I Gospod ču glas od reči vaših kad vi govoraste, i reče mi Gospod: Čuh glas od reči tog naroda, koje rekoše tebi; šta rekoše dobro rekoše.
Uslyšev pak Hospodin hlas řečí vašich, když jste mluvili ke mně, řekl mi Hospodin: Slyšel jsem hlas řeči lidu tohoto, kterouž mluvili tobě. Cožkoli mluvili, dobřeť jsou mluvili.
U to vreme reče mi Gospod: Isteši dve poče od kamena kao što behu prve, i izidji k meni na goru, i načini kovčeg od drveta.
Toho času řekl mi Hospodin: Vyhlaď sobě dvě dsky kamenné, podobné prvním, a vstup ke mně na horu, a udělej sobě truhlu dřevěnou.
I reče mi: Solomun, sin tvoj, sazidaće moj dom i tremove moje, jer njega izabrah sebi za sina, i ja ću mu biti otac.
A řekl mi: Šalomoun syn tvůj, ten mi vzdělá dům můj a síně mé; nebo jsem jej sobě zvolil za syna, a já budu jemu za otce.
Progovori dragi moj i reče mi: Ustani, draga moja, lepotice moja, i hodi.
Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
I reče mi Gospod: Uzmi knjigu veliku i napiši u njoj pismom čovečjim: Brz na plen, hitar na grabež.
I řekl mi Hospodin: Vezmi sobě knihu velikou, a napiš na ní písmem lidským: K rychlé kořisti pospíchá loupežník.
I reče mi: Ti si sluga moj, u Izrailju ću se tobom proslaviti.
A řekl mi: Služebník můj jsi, v Izraeli skrze tebe oslaven budu.
I pruživši Gospod ruku svoju dotače se usta mojih, i reče mi Gospod: Eto, metnuh reči svoje u tvoja usta.
A vztáhna ruku svou Hospodin, dotekl se úst mých, a řekl mi Hospodin: Aj, vložil jsem slova svá v ústa tvá.
Po tom reče mi Gospod: Kazuj sve ove reči po gradovima Judinim i po ulicama jerusalimskim govoreći: Slušajte reči ovog zaveta, i izvršujte ih.
Potom řekl mi Hospodin: Ohlašuj všecka slova tato po městech Judských, a po ulicích Jeruzalémských, řka: Slyšte slova smlouvy této, a čiňte je.
A posle mnogo vremena reče mi Gospod: Ustani i idi na Efrat, i uzmi pojas koji ti zapovedih da sakriješ onde.
Stalo se pak po přeběhnutí dnů mnohých, že řekl Hospodin ke mně: Vstana, jdi k Eufrates, a vezmi odtud ten pás, kterýžť jsem přikázal skrýti tam.
Potom reče mi Gospod: Ne moli se za taj narod da bi mu bilo dobro.
Potom řekl ke mně Hospodin: Nemodl se za lid tento k dobrému.
I reče mi Gospod: Da stane Mojsije i Samuilo preda me, ne bi se duša moja obratila k tom narodu; oteraj ih ispred mene, i neka odlaze.
Tedy řekl Hospodin ke mně: Byť se postavil Mojžíš i Samuel před oblíčejem mým, nikoli srdce nemohu míti k lidu tomuto. Pusť je ode mne, a nechť jdou pryč.
I reče mi: Sine čovečji, ustani na noge da govorim s tobom.
Kterýž řekl ke mně: Synu člověčí, postav se na nohy své, ať mluvím s tebou.
I reče mi: Sine čovečji, ja te šaljem k sinovima Izrailjevim, k narodima odmetničkim, koji se odmetnuše mene; oni i oci njihovi biše mi neverni do ovog dana.
Kterýž řekl mi: Synu člověčí, já tě posílám k synům Izraelským, k národům zpurným, kteříž zpurně se postavovali proti mně; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi, až právě do tohoto dne.
I reče mi: Sine čovečji, pojedi šta je pred tobom, pojedi ovu knjigu, pa idi, govori domu Izrailjevom.
Tedy řekl mi: Synu člověčí, což před tebou jest, sněz, sněz knihu tuto, a jdi, mluv k domu Izraelskému.
Zatim reče mi: Sine čovečji, idi k domu Izrailjevom, i govori i moje reči.
Za tím řekl mi: Synu člověčí, jdiž k domu Izraelskému, a mluv k nim slovy mými.
Potom reče mi: Sine čovečji, sve reči moje što ću ti govoriti primaj u srce svoje i slušaj ušima svojim.
I řekl ke mně: Synu člověčí, všecka slova má, kterážť mluviti budu, přijmi v srdce své, a ušima svýma slyš.
I dodje onde nada me ruka Gospodnja, i reče mi: Ustani, izidji u polje, i onde ću govoriti s tobom.
I byla tam nade mnou ruka Hospodinova, kterýžto řekl mi: Vstaň, jdi do tohoto údolí, a tam mluviti budu s tebou.
I udje u me duh, i postavi me na noge; i progovori sa mnom i reče mi: Idi, zatvori se u kuću svoju.
Tehdy vstoupil do mne Duch, a postaviv mne na nohy, mluvil ke mně, a řekl mi: Jdiž, zavři se v domě svém.
Zatim reče mi: Sine čovečji, evo ja ću slomiti potporu u hlebu u Jerusalimu, te će jesti hleb na meru i u brizi, i vodu će piti na meru i u čudu.
Za tím řekl mi: Synu člověčí, aj, já zlámi hůl chleba v Jeruzalémě, tak že jísti budou chléb na váhu, a to s zámutkem, a vodu na míru píti, a to s předěšením,
I reče mi: Sine čovečji, ovi ljudi smišljaju bezakonje, i zlo savetuju u tom gradu,
Tedy řekl mi: Synu člověčí, to jsou ti muži, kteříž smýšlejí nepravost, a skládají radu zlou v městě tomto,
I pade na me duh Gospodnji i reče mi: Reci: Ovako veli Gospod: Dome Izrailjev, tako govoriste, i znam misli srca vašeg.
I sstoupil na mne Duch Hospodinův, a řekl mi: Rci: Takto dí Hospodin: Tak říkáte, dome Izraelský. Nebo což vám koli vstupuje na mysl, o tom já vím.
I izmeri dužinu onde, i beše dvadeset lakata, a širina dvadeset lakata unutra u crkvi; i reče mi: Ovo je svetinja nad svetinjama.
Změřil také dlouhost svatyně dvadcíti loket, a širokost dvadcíti loket v chrámě, a řekl mi: Tato jest svatyně svatých.
I reče mi: Sine čovečji, ovako veli Gospod Gospod, ovo su naredbe za oltar kad se načini da se na njemu prinose žrtve paljenice i da se kropi krvlju.
I řekl ke mně: Synu člověčí, takto praví Panovník Hospodin: Ta jsou ustanovení oltáře v den, v kterýž bude udělán, k obětování na něm zápalů a kropení na něj krví.
I reče mi Gospod: Ova vrata neka budu zatvorena i da se ne otvaraju, i niko da ne ulazi na njih, jer je Gospod Bog Izrailjev ušao na njih; zato neka budu zatvorena.
I řekl ke mně Hospodin: Brána tato zavřená bude, nebudeť otvírána, aniž kdo bude vcházeti skrze ni. Nebo Hospodin Bůh Izraelský všel skrze ni; protož budeť zavřená.
I reče mi: Ovo su kuhinje, gde će žrtve narodne kuvati koji služe domu.
I řekl mi: Ta jsou místa těch, kteříž vaří, kdežto vaří služebníci domu oběti lidu.
I reče mi: Ova voda teče u Galileju prvu, i spušta se u polje, i uteče u more, i kad dodje u more, njegova će voda postati zdrava.
I řekl mi: Vody tyto vycházejí od Galilee první, a sstupujíce po rovině, vejdou do moře, a když do moře vpadnou, opraví se vody.
I reče mi: Do dve hiljade i tri stotine dana i noći; onda će se svetinja očistiti.
A řekli mi: Až do dvou tisíc a tří set večerů a jiter, a přijdou k obnovení svému svaté služby.
I reče mi: Ne boj se, Danilo, jer prvog dana kad si upravio srce svoje da razumevaš i da mučiš sebe pred Bogom svojim, uslišene biše reči tvoje, i ja dodjoh tvojih reči radi.
Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých.
Potom reče mi Gospod: Idi opet, ljubi ženu koju ljubi ljubavnik a ona čini preljubu, kao što Gospod ljubi sinove Izrailjeve a oni gledaju za tudjim bogovima i ljube žbanove vinske
Opět řekl mi Hospodin: Ještě jdi, a zamiluj ženu, milou frejíři a cizoložnou, tak jako miluje Hospodin syny Izraelské, ačkoli oni hledí k bohům cizím, a milují kádě vína.
A Gospod me uze od stada i reče mi Gospod: Idi, prorokuj narodu mom Izrailju.
Ale Hospodin mne vzal, když jsem chodil za stádem, a řekl mi Hospodin: Jdi, prorokuj lidu mému Izraelskému.
I reče mi andjeo koji govoraše sa mnom: Viči i reci: Ovako veli Gospod nad vojskama: Revnujem za Jerusalim i za Sion veoma.
Tedy řekl mi anděl, kterýž mluvil ke mně: Volej a rci: Takto praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sion horlením velikým.
A on odgovori i reče mi govoreći: To je reč Gospodnja Zorovavelju: ne silom ni krepošću nego Duhom mojim, veli Gospod nad vojskama.
Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů.
Potom izidje andjeo koji govoraše sa mnom, i reče mi: Podigni oči svoje i vidi šta je ovo što izlazi.
Tedy vyšel anděl ten, kterýž mluvil se mnou, a řekl mi: Pozdvihni nyní očí svých a viz, co jest to, což pochází.
A andjeo odgovori i reče mi: To su četiri vetra nebeska, koji izlaze ispred Gospoda sve zemlje, gde stajaše.
I odpověděl anděl ten a řekl mi: To jsou čtyři větrové nebeští, vycházející odtud, kdež stáli před Panovníkem vší země.
Tada me zovnu, i reče mi: Vidi, koji otidoše u zemlju severnu, umiriše duh moj u zemlji severnoj.
A povolav mne, mluvil ke mně, řka: Aj ti, kteříž vyšli do země půlnoční, spokojili ducha mého v zemi půlnoční.
Tada reče mi Pilat: Čuješ li šta na tebe svedoče?
Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Došavši k meni stade i reče mi: Savle brate! Progledaj. I ja u taj čas pogledah na nj.
Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Saule, bratře, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj.
I reče mi: Idi, jer ću ja daleko da te pošaljem u neznabošce.
A Pán řekl ke mně: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.
I jedan od starešina reče mi: Ne plači, evo je nadvladao lav, koji je od kolena Judinog, koren Davidov, da otvori knjigu i razlomi sedam pečata njenih.
Tedy jeden z starců dí mi: Neplač. Aj, zvítězilť Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích.
I reče mi: Valja ti opet prorokovati narodima i plemenima i jezicima i carevima mnogima.
I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.
I reče mi andjeo: Što se čudiš?
I řekl mi anděl: Co se divíš?
I reče mi: Vode, što si video, gde sedi kurva, ono su ljudi i narodi, i plemena i jezici.
I řekl mi: Vody, kteréžs viděl, kdež nevěstka sedí, jsouť lidé, a zástupové, a národové, a jazykové.
I reče mi: Napiši: Blago onima koji su pozvani na večeru svadbe Jagnjetove.
I řekl mi: Piš: Blahoslavení, kteříž jsou k večeři svadby Beránkovy povoláni.
I dodje k meni jedan od sedam andjela koji imahu sedam čaša napunjenih sedam zala poslednjih, i reče mi govoreći: Hodi da ti pokažem nevestu, Jagnjetovu ženu.
I přišel ke mně jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou, řka: Pojď, ukážiť nevěstu, manželku Beránkovu.
I reče mi: Ovo su reči verne i istinite, i Gospod Bog svetih proroka posla andjela svog da pokaže slugama svojim šta će biti skoro.
I řekl mi: Slova tato jsouť věrná a pravá, a Pán, jenž jest Bůh svatých proroků, poslal anděla svého, aby ukázal služebníkům svým, co se díti musí brzo.
I reče mi: Gle, nemoj, jer sam i ja sluga kao i ti i braća tvoja proroci i oni koji drže reči proroštva knjige ove. Bogu se pokloni.
Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. Neboť jsem spoluslužebník tvůj a bratří tvých proroků, a těch, jenž ostříhají slov knihy této. Bohu se klaněj.
I reče mi: Ne zapečaćavaj reči proroštva knjige ove; jer je vreme blizu.
Potom řekl mi: Nezapečeťuj slov proroctví knihy této; neboť jest blízko čas.
1.1063680648804s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
A on: „Ano, učil jste se to od ženy?“ 